Zlatnictví Havlíček - Prodej šperků - Výkup zlata

Zlato se vyznačuje skvostnou žlutou barvou a vysokým leskem. Vyskytuje se v přírodě často v ryzí podobě jako zrnka nebo šupinky, a to buď v křemenných žilách, které prostupují různými horninami, anebo v náplavech, které vznikly zvětráním a odplavením zlatonosných hornin. Ve větších valounech se vyskytuje velmi zřídka. Největší známý valoun zlata vážil 70,9 kg! Zlato se těží jednak z náplavů rýžováním, jednak z hornin důlní těžbou. Ryzí zlato je měkké a používáním by se velmi rychle opotřebilo, proto se k výrobě šperků vytvářejí tavením slitiny zlata s jinými kovy např. paládia atp. Z ryzího zlata se prakticky razí pouze zlaté mince nebo zlaté slitky pro investiční účely.

 

Dřívějším měřítkem zlata byl karát. Ryzí zlato rovná se 24 karátům. Množství drahého kovu ve slitině se uvádí v tisícinách - 999/1000 označuje ryzí zlato. Běžnou ryzostí je v ČR 14 karátů, čili 585 dílků ryzího zlata a 415 dílků jiných drahých kovů (585/1000).

Všechny zlaté šperky, které jsou prodávány na území ČR, jejichž váha čistého zlata převyšuje 0,5g, musí být označeny státním puncem. Toto označování provádí příslušný puncovní úřad dané země. Punc je vlastně informační označení pro zákazníka, které udává pravost a ryzost daného šperku.

Za klenot se považuje šperk, který je vyroben z platiny nebo ze zlata, je zdoben přírodními drahokamy nebo perlami a je vypracovaný zlatnickou technikou, která vyžaduje mimořádné schopnosti zlatníka-klenotníka i zasazovače-rytce. Význačné klenoty mohou být na povrchu osázeny např. brilianty, aby soustředění třpytivých drahokamů zvyšovalo jeho efekt. Slovo klenot obecně znamená výrobek z drahocenného materiálu.

Zvyk vyměňovat si prsteny při sňatku má u nás své kořeny hluboko v pohanském starověku. Zvyk nosit snubní prsten na čtvrtém prstu levé ruky se vykládá tak, že od tohoto prstu vede tepna přímo k srdci. Prsten kruhového tvaru z drahého kovu symbolizuje vážné, opravdové přání dvou lidí náležet sobě po celý život. Snubní prsten, kruh bez začátku a bez konce, je symbolem věčnosti. Až do pozdního středověku se u mnoha národů žena „kupovala“ a jednostranné darování prstenu mužem nevěstě znamenalo formální potvrzení právního aktu uzavřejní sňatku. V době starých Římanů navlékal ženich své vyvolené prostý nezdobený železný kroužek. V novověku ustoupila původní střízlivá symbolika pojetí poetickému a na místo práva vstoupila vzájemná láska a romantika. Jak rozličné změny prodělala symbolika prstenu od dob pohanských až po dnešní, tak rozmanité bylo i jeho umělecké ztvárnění, ovlivňované kulturou, vkusem i sociálním statusem těch, kteří jej nosili a nosí.